Přepis z Poslanecké sněmovny
paní poslankyně Berkovcová. Výborně. Je v sále.Prosím, máte slovo.
Jana Berkovcová, poslankyně, stínová ministryně školství /ANO/
——————–
Děkuji za slovo, dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, koukám, že vy už jste schopni udělat cokoliv, abyste tuto novelu školského zákona protlačili za každou cenu. Evidentně i ustupujete lobbistickému nátlaku neziskovek, které vytvářejí mediálním prostředí pocit, že okamžitým neschválením novely utrpí miliony dětí v našich školách, utrpí školy samotné. Zdůrazňujete pouze význam několika málo pozměňovacích návrhů, které mají skutečně pozitivní význam, a to není ani desetina, desetina všech změn, které novela školského zákona přináší a naprosto pomíjíte všechny ostatní negativní změny negativní, které novela s sebou přináší. Já se tady pokusím všechny shrnout. Času máme dost, takže to vezmu, vezmu zeširoka. A pojďme si připomenout nebo shrnout, co nám novela školského zákona přináší, chtěla bych připomenout, že původní návrh novely se týkal pouze regulace pH Max školy, tedy regulace počtu odučených hodin ve školách, dále se týkal institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů a zavedení možnosti indexace škol, tedy zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování.
Jana Berkovcová, poslankyně, stínová ministryně školství /ANO/
——————–
Během druhého čtení bylo načteno 27 pozměňovacích návrhů, z toho čtyři opoziční a 23 koaličních, včetně kritizovaného přílepku rozpočtového určení daní ohledně převodu financování nepedagických pracovníků na obce a kraje a opět se stál z návrhu novely školského, zákona ne, nepřehledný guláš pozměňovacích návrhů, které se týkají celého širokého spektra školství.Od ukotvení pozic sociálního pedagoga a dalšího pedagoga, metodika prevence přes změnu maturitní zkoušky, přijímací zkoušky programů vyšších odborných škol, duální vzdělávání, kombinovanou výuku, změny u konkursu na ředitele, změny u školských rad, slučování škol, zvýhodňování soukromých škol až po přesun financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Paní poslankyně, se domnívám, že došlo k ztišení v sále.
Jana Berkovcová, poslankyně, stínová ministryně školství /ANO/
——————–
Mě tady ruší hovor blízko.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Blízko, požádám, aby přenesli hovor u pana předsedy do předsálí. Děkuji, děkuji.
Jana Berkovcová, poslankyně, stínová ministryně školství /ANO/
——————–
Kvůli pozornosti, kterou vyvolala vlna kritiky a nesouhlasu převodu financování nepedagických pracovníků, padl zapadl prvotní záměr novely, a to regulace pH Max, tedy maximálního počtu odučených hodin, které škola dostane zaplaceny ze státního rozpočtu. Systémové pravidlo, které doposud zajišťovalo předvídatelnost financování škol a tato vláda teď jej narušuje. Již loni snížila všem školám hodnoty pH Max o 5 % a nyní přichází s návrhem vytvořit si v zákoně zmocnění, které jí umožní regulovat meziroční nárůsty, počty vyučovaných hodin v době, kdy bude potřeba činit mimořádná úsporná opatření, tedy v ekonomicky chudých časech. Opět tedy má být školství otloukánkem, který bude první na ráně, až se státu přestane ekonomicky dařit. To je opravdu velmi prozíravé. Vláda argumentuje, že dosavadní systém financování základních a středních škol vedl na některých školách k velmi častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele a žáky, avšak za současné ekonomické situace je potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit vyšší komfort.To je skutečně skandál, že by učitelé a žáci mohli mít pro výuku komfortní podmínky, takže v rámci úspor přistřihneme křidýlka školám, které využívali inovativní metody výuky a rovněž zkomplikujeme odborným školám praktickou výuku. To ukazuje, že vám vůbec nejde o zvyšování kvality vzdělávání, ale pouhé úspory, nicméně toto není jediné úsporné opatření. Podíváme se dál. Co navrhujete a jak chcete šetřit na dětech? Co se týká institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů, návrh počítá se zajištěním poradenských služeb psychologem nebo speciálním pedagogem pouze ve větších základních školách nad 180 žáků. Zde budou tyto pozice standardní součástí pedagogického sboru, menší školy pod 180 žáků budou muset o psychologa či speciálního pedagoga žádat jako podpůrné opatření pro potřebné děti na středních školách. Nejsou pozice řešeny vůbec.Střední škole bude muset psychologa hradit zřizovatel či jej budou hradit z evropských fondů. Od poraden se bude očekávat, že metodicky povedou pracovníky školních poradenských pracovišť, ale s poradnami nikdo nekonzultoval jejich kapacitní a personální možnosti a tato úprava zákona jim přidává další povinnosti, jako metodické vedení školních psychologů a speciálních pedagogů na spádových školách, na což absolutně nemají kapacity a k tomu si vezměme i jejich velmi nízké platy. Vláda způsobila, že školní psychologové a speciální pedagogové se stali pedagogickými pracovníky druhé kategorie, ačkoliv se očekává, že budou ve školách působit také jako metodická podpora pedagogů v rámci práce s problémovými dětmi. Odborníci upozorňují, že plánované změny jsou vůči poradenskému systému, který se tvořil mnoho let a byl zatěžován mnoha legislativními zásahy.Velmi necitlivé a vzbuzují u pracovníků školských poradenských zařízení oprávněné obavy, jak bude stále náročnější poradenská činnost dostatečně finančně a personálně zajištěná. Školní psychologové důrazně upozorňují, že zásahy, které nyní přicházejí bez ohledu na potřeby klientů škol i pracovníků školních poradenských zařízení, ohrožují již tak přetížený a dlouhodobě nesaturovaný poradenský systém. Školní psychologové stále nemají žádné profesní jistoty a jejich nenahraditelné služby a postavení ve školách jsou ovlivněny krátkodobými způsoby financování z evropských fondů, což vede k jejich sociální a pracovní nejistotě. Dochází tak odlivu zkušených odborníků ze školství, kteří po více než 15 letech působení ve školách považují za nezbytné, aby se jejich postavení ve vzdělávacím systému skutečně vyřešilo a přešlo se od slov k činům.Ministerstvo školství navrhuje v rámci novely školského zákona změnu financování školských poradenských zařízení a jeho převod na centrální úroveň pomocí tzv. celostátního normativu, kritika odborníků směřuje k pozměňovacímu návrhu, který stanovuje, že z normativu bude financována pouze pedagogická činnost, nikoliv tedy sociální pracovníci, kteří jsou klíčoví pro práci s klienty a jejich rodinami především u klientů z odlišného kulturního prostředí. A co je alarmující, že převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele zasáhne žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy stát nebude mít právní nástroje, jak vymáhat financování některých podpůrných opatření pro děti s handicapem. S navrhovanými změnami ohledně školských poradenských zařízení nesouhlasí odborné asociace pracovníků pedagogicko psychologických poraden, asociace pracovníků speciální pedagogických center a asociace školních psychologie.V původním návrhu novely vláda zrušila dalšího pedagogicko pracovníka jako opatření pro zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Je dobře, že pedagogický, že pozměňující návrh vrací tuto podpůrnou pozici zpět, stejně tak kvituji Kladně i návrhy na ukotvení pozice sociálního pedagoga, který pomáhá žákům ohrožených školním neúspěchem a spolupracuje s jejich rodinami, pozměňovacích návrhů ohledně pozice dalšího pedagoga a sociálního pedagoga přichází vícero jak z pera koaličních poslanců, tak i nás opozičních. Mezi těmito návrhy je jeden zásadní rozdíl. Já s kolegyní Hanzlíkovou navrhujeme ukotvení těchto pozic, včetně nároku na financování, návrhy koaličních kolegů jsou bez nároku na financování. Tak to mi trochu připomíná pořekadlo, aby se Vlk nažral a koza zůstala celá.Ale pojďme k dalšímu pozměňovacímu návrhu, který se týká slučování škol, nově se mají sloučit školy pod jedním zřizovatelem, které mají méně než 180 žáků. Mají se spojit pod jedno ředitelství. Změna se dotkne hlavně mateřských škol, které zřizovatel spojí buď se základními školami, anebo sloučí mateřské školy dohromady. Pořád přemýšlím, co tato změna má přinést. Vláda argumentuje hlavně úsporami a efektivitou. Já je tam nevidím. A jak zaznívá z otevřeného dopisu ředitelek pražských mateřských škol, které se ptají, co bude s dosavadními řediteli škol po sloučení, degradují se na zástupce ředitele s nižším platovým ohodnocením nebo bude nový ředitel několika mateřských škol měnit již fungující koncepce a školní vzdělávací programy jednotlivých subjektů, které byly dlouhodobě upravovány a zkvalitňovány, tak, aby právě konkrétní mateřské škole seděly a individuálním potřebám. Děti byly ušité přesně na míru.Hlavním argumentem vlády je, že sloučením dojde ke zjednodušení administrativy a odbřemenění z ředitelů a já se ptám, jak ví někdo z navrhovatelů, co, co přesně dělá ředitel mateřské školy? A že pokud dojde ke sloučení škol, bude potřeba pracovní síly právě na ty administrativní práce, které doposud ředitel mateřské školy vykonával, protože při řízení 2–3 subjektů místo jednoho mu práce naopak přibude. A jak bude ředitel sloučených škol relevantně posuzovat průběh vzdělávacího procesu, když se bude neustále pohybovat, pendlovat mezi 34 budovami, bude spoléhat na to, co mu sdělí zástupce ředitele, jak bude získávat relevantní podklady pro odměňování zaměstnanců pro posuzování námitek a stížností ze strany rodičů, když nebude denně ve škole přítomen, navíc ředitel nebo ředitelka mateřské školy má i vyučovací povinnost na třídě, takže je denně součástí pedagogického procesu.Já to vidím u nás v kraji, kde navštěvuji střední školy, jak je složité pro ředitele řídit sloučené střední školy, které se rozkládají třeba až v 8–10 budovách ve dvou různých městech a ředitel musí mezi nimi neustále pendlovat. To nás nyní čeká na základních a mateřských školách a kde je ta očekávaná efektivita sloučená, velká škola přece nutně nebude kvalitnější, naopak se ztratí individuální přístup žákům, po kterém se tak stále volá a může se zhoršit i klima školy a rodiče, kteří preferují rodinnější atmosféru ve škole a vyžadují pro své dítě individuální péči, budou volit raději soukromou školu. Těch se totiž regulace velikosti netýká. Jak je to možné? Proč mají mít soukromé školy výhody na úkor veřejných škol? Nemám nic proti soukromým školám. Také mají své místo ve vzdělávacím systému samozřejmě, ale nelíbí se mi, že jsou zvýhodňovány oproti školám veřejným.Měla by platit stejná pravidla pro všechny soukromé školy, pobírají stejné dotace od státu na Žáka a prostředky na platy od státu jako školy veřejné a k tomu samozřejmě mohou vybírat školné. Některé pozměňovací návrhy poslanců jdou přímo na ruku soukromým školám, když jim umožní obejít limitovaná povolení pro vznik nové školy tím, že mohou zakládat další organizační jednotky. Takže pokud nemůže podle dlouhodobého záměru vzdělávání vzniknout nová soukromá škola, mohou vznikat dceřiné školy od původní školy matky, to soukromým školám umožní. Jeden z pozměňovacích návrhů, jiný pozměňovací návrh dokonce navrhuje soukromým školám zmírnit postihy u porušení rozpočtové kázně. Prosím vás, proč umetáme cestičku soukromým školám a těm veřejným házíme klacky pod nohy, jak můžeme. Za opravdovou nespravedlnost považuji i to, že soukromých škol se nedotkne reforma financování nepedagogických pracovníků, tam i nadále výdaje na platy nepedagogů pedagogů, výdaje na pomůcky budou soukromé školy dále dostávat ze státního rozpočtu a nebudou muset žebrat u zřizovatele jako školy veřejné.A tímto se dostávám k poslednímu bodu svého vystoupení, a to je Přílepek ke školskému zákonu, kteří řeší převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele prostřednictvím Ruth. Tento návrh vyvolal hlasité protesty a nesouhlas místních i krajských samospráv. Ty kritizovaly, že takto zásadní návrh s dopadem na desetitisíce nepedagogických pracovníků, tisíce obcí zřizujících školu zneklidňující též i rodiče školáků, nebyl projednáván v řádném legislativním procesu. Já si opět počkám na klid, protože mě to ruší, když se hovoří blízko mě.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Poprosím tedy, aby pan zpravodaj přenesl tu rozpravu o kus dál. Paní poslankyně, můžete pokračovat, ano.
Jana Berkovcová, poslankyně, stínová ministryně školství /ANO/
——————–
Tento návrh nebyl projednáván v řádném legislativním procesu. Sdružení místních samospráv ani sdružení nebo Svaz měst a obcí se nemohli vyjádřit v připomínkovém řízení a uplatnit k němu své výhrady, neboť návrh neprošel standardním legislativním procesem, ale byl předložen ministerstvem školství až ve druhém čtení školského zákona ve sněmovně. Obejití obcí, krajů a dalších míst ve snaze návrh rychle prosadit. Bez zevrubného posouzení pokládají samosprávy za neakceptovatelný přístup vlády k tvorbě legislativy. Školské odbory nasbíraly přes 70 000 podpisů pod svou petici na zachování stávajícího systému financování nepedagogické práce. Odbory jsou přesvědčeni, že převod financování těchto pracovníků do systému sdílených daní zřizovatelů, tedy krajů a obcí, představuje závažné ohrožení kvality vzdělávacího systému, stability školních institucí a důstojných pracovních podmínek nepedagogických pracovníků.Celý záměr převodu je nejen nepřipravený, ale i nedostatečně finančně zajištěný avizovaný objem peněz, které mají obce a kraje dostat do sdílených daní, tedy zhruba 11 miliard korun na podzim a údajně 33 miliard příští rok nemohou pokrýt veškeré náklady na platy nepedagogických pracovníků, provoz škol a školních jídelen, výdaje na učební pomůcky, na vzdělávání učitelů a na podpůrné pomůcky pro handicapované žáky. Objem financí do sdílených daní totiž vychází z loňského objemu platových prostředků na nepedagogy, kdy víme, že byl hluboce podfinancován a ředitelé museli doplácet nepedagogické pracovníky z platových prostředků určených na odměny učitelů, žádný z ředitelů nechtěl dopustit, aby mu tito pracovníci nezbytní pro chod školy odešli. Už teď je zřejmé, že objem financí v tzv. školském rud nezohledňuje navýšení minimální mzdy a zaručené mzdy u nepedagogů.A kdo jim to doplatí zřizovatel? A z čeho? Ze svých rezerv?Z úspor, které jsou trnem oku ministrů financí Stanjurovi Stanjurovi, stát hospodařit neumí, obce a kraje ano, tak jim na jejich úspory na účtech sáhneme. Stát, aby ušetřil, přehodí svou zodpovědnost za financování nepedagogů na zřizovatele. A budete přitom opakovat stále dokola svou mantru, že zřizovatel nejlépe ví, jak zajistit provoz škol, ale výuku má zajistit stát a nepedagogická práce vytváří podmínky pro zajištění kvalitní výuky. A co onyv, tedy ostatní neinvestiční výdaje, tedy výdaje na učebnice pomůcky vzdělávání učitelů, cestovné, podpůrné pomůcky pro handicapované žáky, ty taky souvisí se vzděláváním, a přesto jejich financování háže vláda na zřizovatele. Každý starosta obce nyní bude posuzovat, zda škola skutečně potřebuje nové učebnice a ředitel školy bude obhajovat, proč chce poslat učitele na školení o drahých kompenzačních pomůckách pro děti s handicapem ani nemluvě.Doteď je financoval stát, teď se bude muset postarat zřizovatel a když odmítne, není žádná páka, jak jejich pořízení vymoci. To je další příklad prohlubování nerovností ve vzdělávání. Protlačení této změny dlouhodobě oslabí možnost obcí investovat do školní infrastruktury, jako jsou budovy škol, jídelny, volnočasová infrastruktura atd. neboť platové nároky na nepedagogy zásadně zmenší rozpočtové možnosti obcí.Riziko spočívá i v tom, že finanční prostředky ve sdílených daních nebudou účelově určeny, nebudou obarvené, že patří do škol, záleží tedy na zřizovateli, jak peníze ze sdílených daní použije, protože se přístup a priority jednotlivých zřizovatelů k financování škol a jiným investičním záměrům obcí mohou lišit. Panují oprávněné obavy z narůstání nerovností mezi školami a nerovností ve vzdělávání, proti kterým naopak všichni bojujeme, nedávno vyšla analýza OECD ohledně nerovností ve vzdělávání, která směrem k České republice doporučuje, že nerovnosti lze nejlépe snižovat stabilním a předvídatelným.
Na podzim 33 miliard příští rok nemohou pokrýt veškeré náklady na platy nepedagogických pracovníků, provoz škol a školních jídelen, výdaje na učební pomůcky, na vzdělávání učitelů a na podpůrné pomůcky pro handicapované žáky. Objem financí do sdílených daní totiž vychází z loňského objemu platových prostředků na nepedagogy, kdy víme, že byl hluboce podfinancován a ředitelé museli doplácet nepedagogické pracovníky z platových prostředků určených na odměny učitelů, žádný z ředitelů nechtěl dopustit, aby mu tito pracovníci nezbytní pro chod školy odešli. Už teď je zřejmé, že objem financí v tzv. školském rud nezohledňuje navýšení minimální mzdy a zaručené mzdy u nepedagogů. A kdo jim to doplatí? Zřizovatel? A z čeho?
Ze svých rezerv, z úspor, které jsou trnem oku ministru financí Stanjurovi Stanjurovi.Stát hospodařit neumí, obce a kraje ano, tak jim na jejich úspory na účtech sáhneme. Stát, aby ušetřil, přehodí svou zodpovědnost za financování nepedagogů na zřizovatele. A budete přitom opakovat stále dokola svou mantru, že zřizovatel nejlépe ví, jak zajistit provoz škol.Ale výuku má zajistit stát a nepedagogická práce vytváří podmínky pro zajištění kvalitní výuky a co ony tedy ostatní neinvestiční výdaje, tedy výdaje na učebnice pomůcky vzdělávání učitelů, cestovné, podpůrné pomůcky pro handicapované žáky, ty taky souvisí se vzděláváním a přesto jejich financování háže vláda na zřizovatele. Každý starosta obce nyní bude posuzovat, zda škola skutečně potřebuje nové učebnice a ředitel školy bude obhajovat, proč chce poslat učitele na školení. O drahých kompenzačních pomůckách pro děti s handicapem ani nemluvě. Doteď je financoval stát, teď se bude muset postarat zřizovatel a když odmítne, není žádná páka, jak jejich pořízení vymoci. To je další příklad. Prohlubování nerovností ve vzdělávání, protlačení této změny dlouhodobě oslabí možnost obcí investovat do školní infrastruktury, jako jsou budovy škol, jídelny, volnočasová infrastruktura atd.Neboť platové nároky na nepedagogy zásadně zmenší rozpočtové možnosti obcí.Riziko spočívá i v tom, že finanční prostředky ve sdílených daních nebudou účelově určeny, nebudou obarvené, že patří do škol, záleží tedy na zřizovateli, jak peníze ze sdílených daní použije a protože se přístup a priority jednotlivých zřizovatelů k financování škol a jiným investičním záměrům obcí mohou lišit. Panují oprávněné obavy z narůstání nerovností mezi školami a nerovností ve vzdělávání, proti kterým naopak všichni bojujeme. Nedávno vyšla analýza OECD ohledně nerovností ve vzdělávání, která směrem k České republice doporučuje, že nerovnosti lze nejlépe snižovat stabilním a předvídatelným financováním školství. A to je právě to, co současná vláda svými kroky narušuje. Financování je nepředvídatelné, školy jsou destabilizované a v tomto chaosu chce ministr školství implementovat změny, jen tato novela školského zákona jich přináší téměř 50.A to se nebavíme o nepovedeném rámcovém vzdělávacím programu, které nyní vláda implementuje do škol. Změna za změnou, a to vše s přiškrcenými rozpočty a snahou ušetřit za každou cenu. Takto se ale žádné kvalitativní změny prosadit nedají. Ale zpátky k plánovanému převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Zřejmě pod tíhou kritiky a tlaku ze všech koutů České republiky. Ministr školství bek navrhuje odklad účinnosti zákona až od 1. ledna, aspoň takto je uvedeno v legislativně technických návrzích, tedy odklad o čtyři měsíce u tohoto nepřipraveného šlendriánu je sice každý odklad dobrý, ale není to žádný důvod k jásotu. Obce avizují, že jim pár měsíců odkladu nic neřeší, jen prodlouží jejich nejistotu a obavy z toho, co je čeká. A navíc není vůbec jasné, z čeho chce vláda financovat nepedagogy od září do prosince tohoto roku.Školy na ně peníze nedostaly a v rozpočtu školství tyto peníze zhruba 11 miliard korun chybí. Takže na to se ptám, pane ministře a už opakovaně se ptám, kde vezmete oněch 11 miliard korun ze státního rozpočtu, abyste je poslal do škol na nepedagogy na pokrytí období září až prosinec. Už jsem se ptala minule, ale nikdo mi neodpověděl. Pokud účinnost novely odložíte, jak naložíte se získaným časem, srovnáte platové tabulky nepedagogických pracovníků alespoň na úroveň minimální mzdy, na rozpočtujete převod do rudu, až podle upravených tabulek zveřejníte detailní algoritmus rozpočtování ne nepedagogů přes rozpočtové určení daní a necháte ho přezkoumat nezávislými experty, aby byla jistota realizovatelnosti této zamýšlené změny a dopracujete slíbené standardy minimálních služeb dle velikosti škol, tedy to, co musí být nepedagogy zajištěno, aby se udržela provozní kvalita, připravíte metodiku prováděcí předpisy.My za hnutí ANO považujeme celý návrh financování nepedagogických pracovníků za špatný a nesouhlasíme s ním. Vláda se nemůže jen tak zbavit zodpovědnosti za financování určitého segmentu školství. Tento krok způsobí destabilizaci škol a nepředvídatelnost jejich financování. A ještě více prohloubí nerovnosti mezi školami. Já proto i navrhuji protinávrh v rámci legislativně technických úprav tohoto sněmovního tisku, tedy v bodě b, kde je změna účinnosti a legislativně technické úpravy u tématu přesunepedagogické práce, je pod bodem B1 změna účinnosti, kdy pozměňovací návrh a tři ve všech bodech nabývá účinnosti dnem 1. ledna. 2026. To je návrh pana ministra beka. Já podávám protinávrh tomuto návrhu na změnu účinnosti ode dne 1. ledna. 2027. Děkuji.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
A nyní se hlásí s faktickou paní poslankyně Jana Hanzlíková..
mluvčí 3,
——————–
já děkuji za slovo, paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na svoji předřečnici, paní poslankyni Berkovcovou a chci tady říct jednu věc, ona už tady zmínila, že v tom, tisku, v tom původním, ale především tedy poté těmi pozměňovacími návrhy se tam dostalo celá řada velmi a opravdu velmi pozitivních věcí, ať už je to zavedení pozic speciálních pedagogů, školních psychologů, sociálních pedagogů, ale i poté tedy navrácení podpůrného opatření další učitel, to jsou všechno velmi důležité věci, na které terén školství čeká. Včera, proběhla v podstatě i v médiích iniciativa několika těch nejdůležitějších odborných platforem, které měly schůzku s panem ministrem a přestože pan ministr byl vyzván, jestli by se vyjádřil k některým věcem, tak tím, že jsem viděla, že se nehlásil na faktickou, tak ho chci znovu požádat. Pane ministře, můžete nám říci stručně o tom, o čem jste včera mluvili, tedy s těmi neziskovými organizacemi, protože oni velmi stojí o to, aby ten školský zákon schválen byl, ale všichni víme, že největší problém je převod financování nepedagogů. Vy jste včera v té tiskové konferenci zmínil nějaké kompromisy, ale ty jsme se zatím nedozvěděli, můžete nám tedy říct ten výsledek toho jednání a jaké kompromisy jste měl včera na mysli a jestli tedy jste je dokázal domluvit s koalicí. Děkuju.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Já děkuji za dodržení času. Dále se s faktickou hlásí pan poslanec Zdeněk Kettner, jen konstatuji a že je pak přihlášen i v rámci obecné.
mluvčí 4,
——————–
Děkuji za slovo. Tato faktická bude mimo můj proslov. Proboha, když se koukneme, kdo všechno proti
tomu protestuje, proti tomu přílepku, proti tomu financování těch nepoických pracovníků, vždyť už tomu protestuje prakticky úplně každý z oboru profesní organizace učitelské. Veškeré sdružení, co se týká zřizovatelů. Lidi, kteří jsou z toho nadšení. Vy se dali spočítat možná na prostě jedné ruky, proč tohle to proboha neposloucháte? Proč to tlačíte za každou cenu? Tady se vám neustále opakuje, že ten školský zákon, ta novela je dobrá věc, je tam spousta, převažuje tam spousta dobrých věcí. Jenom tohle je obrovský průšvih, proti kterému protestují úplně všichni. Proč to tam proboha držíte? Za každou cenu? Nechcete vzít rozum do hrsti? A tohle to, co dělá ten problém, tak prostě odstranit a pak to projde jak nůž máslem. Nechápu. A zkuste mi vysvětlit, proč na tom tak tvrdohlavě trváte, když se to nelíbí prakticky vůbec nikomu, kromě navrhovatelů.
Děkuji.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji. Ještě zareaguje na průběh rozpravy paní poslankyně Jana Hanzlíková.
Prosím. Paní poslankyně.
mluvčí 3,
——————–
Já děkuji za slovo a ještě doplním tu svoji první faktickou, pane ministře. Mě by právě zajímal i ten důvod, proč jste na poslední, poslední chvíli bez jakékoliv diskuse s odbornými platformami povolil tento pozměňovací návrh. A v podstatě za něj bojujete. Kolega tady správně říkal, že to nechce téměř nikdo. Všichni se ozývají proti, ať už jsou to samotné školy, učitele, ale i ti, kterých se to bude týkat nejvíce, kuchařky, účetní, všichni nepedagogové, ale samotný zřizovatelé, nikdo to nechce a ani v tom nevidí účely. Já už jsem tady v minulé rozpravě někde zmiňovala zkušeného ředitele, který řediteluje celý život a který říkal, že nechápe proč. Znovu jdeme do něčeho, co už jednou tady bylo, někdy, myslím v roce 2011. Teď mě nechytejte za slovo. Nevím úplně přesně, ale kdy tato změna byla a vrátilo se to zpátky k tomu systému, kdy financování řeším ministerstvo školství.Tak mě by opravdu zajímalo, proč se tedy k tomu opět chcete vrátit a byla bych velmi ráda, kdybyste nám, pane ministře, na ty otázky, které tady klademe, odpověděl. Děkuji.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji opět i za dodržení času nyní pan poslanec Hubert Lang a poté Karel Rais s faktickými. Prosím.
mluvčí 9,
——————–
Děkuju. Paní předsedající, já bych nechtěl stejně tak zareagovat jako paní kolegyně berkovcová prostřednictvím vás, paní předsedající na pana ministra, pane ministře, protože to dnešní daň bude pravděpodobně dlouhý a spousta věcí by mohlo zapadnout. Já bych chtěl opravdu, jestli byste tady mohl vystoupit a mohl byste nám říct, kde najdete ty finanční prostředky, které v rozpočtu nemáte na to financování nepedagogických pracovníků. Od toho září do toho prosince já tady budu také vystupovat, protože budu tady obhajovat těch 70 000 petentů, zástupců nepedagogů, kteří zásadně nesouhlasí vlastně s tím, co vy tady předkládáte, ale opravdu by mě zajímalo, jak chcete dofinancovat od září do prosince ty nepedagogický pracovníky, odkud chcete vzít 11 miliard, 11 miliard? Není málo peněz, ve státním rozpočtu je nemáte.Ohledbali jste se při přípravě letošního státního rozpočtu, jak ho máte jakoby vyrovnaný, jako, jako snižujete podobně, a tady zase máte krásnou díru do rozpočtu, mohl byste zde vystoupit, pane ministře, a vzít si nám nebo říci tím nepedagogům, kteří se jste na to dnes dívají, z čeho je chcete financovat. Od toho září do toho prosince. Děkuji.
mluvčí 8,
——————–
Děkuji a nyní pan poslanec Karel Rais.
mluvčí 11,
——————–
Děkuji, dobrý den. Já bych se taky vrátil k tomu, k tomu přílepku, protože kromě obsahové části mě na tom vadí ta legislativní část, ten Přílepek způsobuje to, že to šlo mimo celý legislativní proces, včetně legislativní rady vlády. A to si myslím, že to si myslím, že je jakási jistota, že tady nebudeme řešit nějaký legislativní prominutí zmetek. Druhá věc je obsahová. Dneska je sedmého 8. května, má to jít do senátu, má to jít ještě k podpisu prezidenta a mělo by to od 1. září. Platit. Vždyť to je absurdní. Přitom bych mohl reagovat na to, co tady říkal pan kolega Lang, že v podstatě nikdo neví, kde se těch 11 miliard objeví, jestli v dluhové službě nebo kde. Děkuji.
mluvčí 8,
——————–
Děkuji a nyní je přihlášen pan ministr s přednostním práv.,,,
mluvčí 12,
——————–
Vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se samozřejmě v průběhu diskuze ještě vyjádřím obsáhleji k té novele samotné, ale jenom chci říci k tomu dofinancování nepedagogů v letošním roce, že během dvou týdnů, týdnů vláda přijme usnesení a budou ty prostředky rozepsány školám do konce roku, budou alokovány ve státním rozpočtu z jiných kapitol, tak, jak jsme to slíbili opakovaně, pan premiér, ministr financí, já jsme zdůrazňovali, že školy se nemusí obávat, že by ty finanční prostředky nedostaly.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji. To vyvolal další dvě faktické, nejprve pan poslanec David Pražák, poté pan poslanec zdeněk Kettner.
mluvčí 13,
——————–
Prosím. Dobré dopoledne, pane ministře a děkuju za odpověď. Já bych vás chtěl poprosit, jestli byste byl tak hodný a mohl to více specifikovat, z čeho ty peníze pan ministr financí vezme. Když můžu parafrázovat, můžu říkat, že jedna kapsa je prázdná a druhá vysypaná. Vždyť vládní rozpočtové rezervy je 0, tak kde z těch 10 miliard vezme a z jiných kapitol, tak koho s tím oškube jinýho? Řekněte nám, prosím vás konkrétně, pokud vám to pan ministr financí řekl, nebo ať přijde pan ministr a řekne nám v pohodě, a to uznám a řekne, vezmu to tam, tam vám dám těch 10 miliard a tam nebudete mít, ale vy tady říkáte už půl roku, my na to upozorňujeme dlouhodobě. Vždycky vystoupíte, což je v pořádku. Za to děkuju. Řeknete, ministr mně je schválil nebo ministryně je dá, ale kde je vezme, když tam v tom rozpočtu prostě dneska nejsou. Děkuju.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Jako další vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner. S faktickou a ještě poté s faktickou Pan poslanec Vencl.
mluvčí 14,
——————–
děkuji za slovo.
Už na základní škole je předmět, kterému se říká finanční gramotnost, kde se děti učí, že by si neměly kupovat, na co nemají, atd. že by si měly udělat nějaký finanční plán, finanční rozvrh a já se tady dozvídám, že my tady chceme něco, nějak financovat. A jediné, čím je to pokryté, je jakýmsi slibem, že ty finance se objeví, nemělo by to být náhodou obráceně, nemělo by to na základě finanční gramotnosti, která se učí už na základní škole, nejdřív si zjistit, zajistit ty peníze a pak teprv tento projekt rozjet. Děkuji.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Lubomír Vencl se také vyjádří k průběhu diskuse a poté paní poslankyně. Lenka Knechtová, vaše dvě minuty.
mluvčí 15,
——————–
Děkuji za slova, vážená paní místopředsedkyně, jsem velice rád, že pan ministr vystoupil před chvílí, ale řekl o tom, že během 14 dnů vláda rozhodne a uvolní finanční prostředky. Tak já si myslím, že bylo zcela na místě na 14 dní projednávání tohoto bodu přerušit. Vy vystoupíte a řeknete peníze bereme, jak říkal vaším prostřednictvím kolega Pražák z kapitoly tohoto ministerstva a těch 11 miliard mám na letošek, takže přerušme projednávání bodů a až budou peníze na stole, tak pak bral, projednávejme.
mluvčí 8,
——————–
Děkuji a nyní paní poslankyně Lenka Knechtová ve faktické.Prosím
Lenka Knechtová
vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já bych taky ráda zareagovala na vystoupení pana ministra, pane ministře, když budete na vládě jednat o těch financích, tak by bylo možné, dobré se podívat i na finance od 1. ledna, protože odbory také nás všechny upozorňují na to, že ta částka, o které mluvíte i od toho 1. ledna, potom nebude dostatečná, takže si myslím, že ten finanční plán by opravdu chtělo představit nejenom na tady v Poslanecké sněmovně, ale i veřejnosti, jak na letošní rok, tak na ten příští rok. Děkuji.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji a nyní paní poslankyně Jana Hanzlíková a poté pan poslanec Karel Rais jsme stále v řadě faktických.
Prosím.
mluvčí 3,
——————–
Děkuji za slovo, ještě zareaguji na pana ministra, já také děkuji, že jste vystoupil, pane ministře, ale mně jste neodpověděl ani na jednu otázku, já stále čekám na odpověď, jak, co pozitivního vy vidíte v tomto převodu, protože já jsem se to ještě v podstatě od vás nedozvěděla. Vždycky se dozvíme něco obecného, jako že to bude efektivnější, proboha, v čem? A navíc stále tady připomínám, že všichni odborníci, kteří dlouhodobě mají zkušenosti ve školství, v tom nic pozitivního nevidí. A navíc bych se ještě vrátila k tomu způsobu, kdy takto závažná systémová změna je podávána pozměňovacím návrhem, já vím, že je to možné, ale u systémových změn je to naprosto nevhodné, a to již nemluvím o dalším pozměňovacím návrhu, který trošku zapadá, ale přitom tam je opravdu velký problém, týká se to také té změny financování, ale týká se to školských poradenských zařízení.Já, když jsem je o tom pozměňovacím návrhu informovala, oni v té době vůbec o tom netušili, s nimi nikdo nekomunikoval, takže oni vůbec nevěděli, že něco podobného se na ně chystá. A tam se to týká sociálních pracovníků, kde roky zpětně se vytvářel jakoby velmi složitě historicky ten tým a teď v době, kdy velmi dobře funguje, tak se tam dá tento způsob financování, který může vést k tomu, že někteří sociální pracovníci ani nebudou moci pokračovat. To je velká obava těch školských poradenských zařízení. Tak já znovu prosím, pane ministře, jestli byste mi na tohle odpověděl. Děkuji.
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
Děkuji Nyní pan poslanec Karel Rais ve své faktické, poté pan poslanec Vencl, prosím.
mluvčí 11,
——————–
Děkuju, dobrý den. Jednak bych tady chtěl připomenout to, co už tady zaznělo, že je tam straš, že je tam hodně pozitivních, pozitivních návrhů a celý problém se skutečně omezuje v, podstatě tady na ten, ten Přílepek, co se týká toho přílepku, mně to připomíná, protože oba dva už jsme v těch funkcích pár roků. Mně to trochu připomíná situaci s inkluzí a pak o tom budu trochu mluvit, kdy v podstatě nepřipravenost inkluze trvala, myslím, finanční, protože připravenost inkluze, aby bylo jasný, trvalá, trvalá několik let, než si prostě ten systém sedl. Tohle to nebezpečí tady je opět, když se podívám na tu dvojkolejnost, tak to taky znamená, že v podstatě budu muset, že tomu řediteli beru možnost dofinancovat kuchařky, dofinancovat ten nepedagogický personál z prostředků, který předtím měl v provozních provozních nákladech školy, ten ředitel tomu řediteli neustále zmenšuje ten manažerský prostor, kde se pohybuje.Pak se nedivme, že v podstatě, když se vypíše konkurs, takže se přihlásí nanejvýš jeden a někdy ani ten, takže to si myslím, že toto jsou věci, proč mi útočíme na ten Přílepek. O té legislativním procesu, to už jsem hovořil, to už se opakoval, ale jde o to, že si zase koleduje školství o problém, kdy už tady možná ani jeden z nás dvou nebude. Tak jak je to v tom vtipu. Když natírají ten plot, tak ten problém prostě tady dneska vytváříme a prominu, zkonzumují ho, ať mluví slušně, zkonzumují ho ti naši následníci. Děkuji vám.
Olga Richterová místopředsedkyně Poslanecké sněmovny /Piráti/
——————–
…. s faktickou poznámkou aktuálně přihlášen pan poslanec Zdeněk Kettner. A chviličku posečkáme než ostatní, kteří nechtějí nyní diskutovat, opustí sál.Tak, pane poslanče, myslím, že se sál ztišuje a že můžeme přistoupit k vaší faktické poznámce.
mluvčí 5,
——————–
Děkuji za slovo.
Vaším prostřednictvím bych rád reagoval a navázal na kolegyni Hanzlíkovou. Co se týká té efektivity, v rámci těch debat mi bylo i řečeno, že ty zřizovatelé, že vlastně stát nemá žádné informace, jestli ty prostředky jsou vykládány efektivně na ty nepedagogické pracovníky a že ten zřizovatel to bude vidět lépe a teď je otázka, jako tím jakoby myslíte, že zřizovatel bude obcházet nějaký místostarosta nebo pověřený, bude obcházet všechny školy. Vezme si papír, tužku a bude si dělat čárky, bude to počítat, ne. Ty informace se budou předávat elektronicky. A tady já jsem nevěřil vlastním uším, že jako stát nemá informace. Na každé škole už jsou elektronické informační systémy, každá škola ze zákona dvakrát ročně odesílá matriku tzv. tabulku r 44, kde jsou veškeré informace obsažené v té škole, o zaměstnancích, o pedagogických pracovnících, o studentech, o žácích, o jejich národnosti atd. jakmile jakýkoliv údaj trošičku nesedí, ten systém, toto je prostě x hodinová práce, když se zeptáte jakéhokoliv toho ajaťáka, ty dodavatele toho softwaru. Ten učitel nerozhoduje, co se odesílat, on jenom ťukne na to tlačítko odeslat informace. Je to otázka maximálně několika hodin, kdy ty programátoři jsou schopni naprogramovat, co v té tabulce r 44, co v tom balíčku informace má být odesláno na to ministerstvo, tak jako proboha, kde je problém místo úplně překopání toho systému, abysme věděli přesná data, jak to tedy skutečně je udělat to, že zavedeme, že tyto informace budou povinné, ty školy do těch systémů zavedou informace i o svých nepedagogických pracovnících. To znamená, nemůže tam být nějaká kuchařka jako černá duše, protože tam musí být rodný čísla v tom systému atd.Oni pošlou první matriku. První tabulku r 44.
A lusk. Během vteřiny má stát přesné informace a přehled o všech svých nepedagogických pracovnících. Proč to děláme čas takhle složitě? Proč ho použijeme? Tento jednoduchý princip?
Přidejte odpověď